Když se snoubenec fotit nechce, je to pěknej oříšek
Hele, jako když chlapci říkaj, že se fotit nechtěj, to jsem slyšela asi milionkrát. Jenže Lukáš to myslel vážně! Sice se celou dobu culil, ale ten pacholek se ne a ne na mě podívat. Dokonce dost často otáčel hlavou na druhou stranu. Jako kdyby mu Baba Jaga z Mrazíka šeptala do ucha: “K lesu čelem, s Janině zády!” Bohužel měl smůlu v tom, že jsme na něj byly dvě ženy dychtivé fotek 😂
Když už, tak už!
Luky měl navíc další smůlu v tom, že Zdeňka je energetická a ambiciózní žena, která dobře věděla, že bez fotek z týhle akce neodejde. Lukymu nezbývalo než se podrobit a na focení přistoupit. Byla to trošku dřina, ale docela i sranda. Jaký by to byl život, kdyby všechno šlo tak, jak jsme si to představovali v hlavě?
Slintání nad Krušnými horami postopadesáté
Pokud jste viděli více mých příspěvků, tak vám neuniklo, jak neustále vychvaluji Krušné hory. Ale ono to jinak nejde! V létě jsou obzvlášť krásné a což teprv, když chytíte západ slunce (ano, takové fotografické superklišé). Myslím, že ve výsledku byl i Luky rád, že to focení přetrpěl, protože jsem Zdeničce a Lukymu udělala krásné vzpomínky na předsvatební období. 🖤
