Dva foťáky. V každém dvě paměťové karty. Na jednu se fotí, na druhou se rovnou zálohuje. Hromada nabitých baterek (aka akumulátorů). Po dofocení stahování fotek a okamžité zálohování na více disků. Třídění v průměru 2 000 až 3 000 fotek. Edit. Export. Nahrání na online galerii. Takhle rozhodně svatba focená na film nevypadá.
To je běžný scénář současného svatebního fotografa. Když se na chvíli zastavím a uvědomím si, že dřív tyhle vymoženosti nebyly, tak mě opravdu fascinuje, že stačilo pár filmů, šup sem šup tam nacvakat pár fotek, nechat vyvolat, vytisknout a voilá, hotovo!
Myslím, že v dnešní době, kdy fotkám přisuzujeme tak velký význam (nejspíš díky sociálním sítím?), by na film nafotil svatbu jen opravdový expert. Já se na to necítím, ale jsem ráda, když si na film můžu fotit jen tak pro radost. ♥
Když se Praktica vydá na svatbu
Anyway! Na svatbu Verunky a Rudy jsem vytáhla Prakticu MTL-5 s černobílým filmem Ilford Pan 100 a v průběhu celého dne sem tam něco vyfotila. Protože jsem chtěla zažít větší výzvu, na film jsem nenafotila jen párovky, u kterých je větší klid, ale i momentky z průběhu celé svatby. Zaostřit pohybující se objekty je totiž s analogem mnohem větší výzva!
Bez expozimetru ani ránu. Nebo ne?
Kdo o tomto záhadném vynálezu ještě neslyšel, tak expozimetr je takový bazmeg, který dřív fotografům ukazoval, jak si nastavit foťák, aby byla fotka tak akorát světlá. Ostatně tak jako všechno další, i tuhle vychytávku dneska nacpete do chytrého telefonu. Nějak jsem se ale hecla a řekla si, že to zkusím bez toho. Fotím vždy na manuál a tak mám nějak odtušené, jaké nastavení by daná světelná situace mohla vyžadovat. A ejhle! Ani jedna fotka nebyla pře nebo podexponovaná (uff, copak nám to tu smrdí, asi samochvála?).
Co pořád trochu pokulhává je to ostření. Ale nevadí! Mám strašnou radost, že jsem si u Rudy a Verunky mohla takhle zablbnout a určitě to brzy zase zopakuji. ♥ Svatba focená na film rozhodně stojí za to!
Pojďme si spolu analogově zablbnout! Stačí se mi ozvat zde.
