Dondé está la zapatería? | Mexiko

01/04/2022

Kdo mě ještě neznáte, tak hlášky z Pulp Fiction bych mohla sypat z rukávu klidně i uprostřed noci. Takže když jsme s kamarádkami vyrazily do Mexika, bylo mi jasný, že repliku Butche budu muset jednoznačně použít. Little did I know, že reálně budu hledat obchod s obuví, protože jednoho dne na pláži ztratím pantofli.

A jaký bylo to Mexiko? To musela bejt pecka, co?

Pro mě byla cesta do Mexika mnohem víc než jen dovolenka. Když jsem přišla s nápadem, že chci v lednu vypadnout do tepla a nechci řešit žádná covidová opatření, nenapadla mě jiná země než Mexiko. Měla jsem fakt kliku a neplánovaně na výlet připojila další 3 děvčata, která se na cestu za teplem vydala se mnou. No ale když jsem to řekla doma, mamka okamžitě zahlásila: “Ježiši, proč zrovna Mexiko, nechcete radši na Kanáry?” Táta se svým flegmatickým klidem odvětil: “No keď musíš ísť, tak choď, len si dávaj pozor.”

No jasně. Mexiko není zrovna země, kam chcete s klidným svědomím nechat odjet svoje jediný dítě, který je ke všemu žena. Nějak jsem ale cítila v kostech, že to bude v pohodě a že lidi pořád podléhají tomu, co nám servírují média. Že se v Mexiku střílí turisti a Tulum je plný vojáků, kteří hlídaj mexický gangy, aby si nevyříkávaly svoje rozbroje mezi bikinama.

Namísto Narcos… Želvy a kapustňáci!

Dávaly jsme si pozor a používaly selskej rozum. A přežily jsme to. Vojáky jsme viděly, členy gangu nikoliv. Namísto toho jsme vyrazily na všelijaké výlety lodí, prošly se po mangrovnících, pofotily faunu a flóru, popily tequilu s vtipným průvodcem, zažily pravou atmosféru influencerského doupěte zvaného Tulum, projížděly se na kole rozbahněným Holboxem (čtěte prosím jako “Holbošem”), plavaly v průzračné modré vodě laguny u Bacalaru, nečekaně přespaly u Čechů v ultradrahém fancy hotelovém komplexu a tak dál.

30 pod 30

Mexiko se stalo 30. cizí zemí, do které jsem vkročila a doufám, že tohle číslo poroste každým rokem, když už je konečně zase možnost prásknout do bot, objevovat svět, lidi a vytvářet si to nejcennější, co existuje: zážitky a vzpomínky.

Pár užitečných tipů

Cestu jsme si s holkama plánovaly celou samy. Ubytování jsme hledaly jednoduše přes Booking.com (vybíraly jsme místa, která se dala zrušit, což třeba u AirBnB moc nefunguje). S každým ubytováním jsme byly spokojené. Z místa na místo jsme se přesouvaly autobusy ADO, které byly klimatizované (někdy až moc), vypadaly normálně jako ty v Evropě. Co jsem v nich však nedávala, tak byly vždy brutálně nahlas puštěné španělsky nadabované filmy z USA. No nevadí.

Tipy na jídlo vás asi neobohatím, mám jistá stravovací omezení a street foodu jsem se spíš vyhýbala. Často jsme chodily do normálních restaurací, kde se to cenově pohybovalo jak v Praze, což moji peněženku moc nepotěšilo. Ale it is what it is.

Náš itinerář

V Mexiku jsme strávily 14 dní a projely jsme toho opravdu hodně.

3 noci ostrov Holbox (čti “holboš”)

Na Holboxu se mi líbilo hodně, přestože jsem tam ztratila botu a celý ostrov byl jedna velká louže. Veškerý povrch je z písku a jakmile zaprší, louže jsou fakt výrazné. I tak jsme si ale jeden den půjčily kola a ostrov si hezky projely. Velká atrakce ostrova je bioluminiscenční pláž, kde za úplné tmy “můžete” vidět svítící plankton. Po celém ostrově vám na tenhle zážitek nabízejí dokonce mini tour. No a teď přijde ta realita. Na fotkách máte pocit, že uvidíte scénu jak z Avatara. Naživo však musíte vlastně kopat do vody, abyste nějaká mini světýlka vůbec viděly. Sem tam se nějaký plankton rozsvítí, jinak to ale není žádná hitparáda. Mnohem větší zážitek bylo sledovat lidi, jak hromadně nakopávaj oceán. Jo a připravte se, že si na vás slušně pochutnají komáři, kterých je v okolí celá kolonie.

2 noci staré koloniální městečko Valladolid (čti “vajadolid”)

Tak Valladolid opravdu stojí za to. Krásné barevné domečky a klidná atmosféra. Takové to pravé Mexiko, řekla bych. Mě na velká města moc neužije a ten kousek, co jsem viděla třeba z Cancúnu, ten mě za srdce fakt nevzal. Kousek od Valladolidu na nás čekaly mayské pyramidy Chichen Itza a spousta tzv. cenotes, což jsou jeskyně se sladkou vodou, ve kterých se dá koupat. V mnoha z nich se můžete zhoupnout na laně a do vody skočit. Já nemohla zůstat pozadu a rozhodla se to skočit taky. Nutno říct, že mě sportovní nadání jakéhokoliv charakteru výrazně minulo, a tak mi chvíli po skoku uklouzly ruce z lana a já spadla do vody jako slíva rozplesklá na zádech. Přežila jsem bez újmy a videem jsem pobavila všechny svoje kamarády na Instagramu.

2 noci Bacalar

V Bacalaru najdete neskutečně průzračně modrou lagunu. Nejlepší místo, které jsme viděly my, bylo v Los Rápidos. Platí se tam vstup (ostatně jako téměř všude jinde) a čeká vás tam velmi příjemný proud, do kterého vlezete a necháte se pár desítek metrů unášet.

3 noci Tulum

Tulum je totální mekka všech influencerů a boho lidí. Najdete tu hromadu rozkošných kavárniček a restaurací, barů a klubů. Jeden večer jsme se rozhodly navštívit restauraci Tantra, která byla něco jako restaurace/bar/diskotéka. Hudba hrála hlasitě, všichni pili, tančili, jedli, včetně číšníků. Neustále nám nosily takové ty ohňostroje v trubičce (nevím, jak to líp popsat), u záchodů stál týpek, který nenápadně prodával drogy. Cestou na hotel nám taxikáři účtovali dvojnásobek běžný ceny. V Tulum jsme fakt zažily to Mexiko z Instagramu a nutno říct, že v tomto případě nás to za srdíčko nevzalo.

Co se nám ale moc líbilo byl jednodenní výlet lodí do přírodní rezervace Sian Kaan, na kterém nás čekal zábavný průvodce, neskutečné zvířectvo a veselá chvilka s tequilou. 🙂

1 noc Playa Del Carmen

K PCD ani nemám moc co dodat. Ve městě byl hodně znát vliv USA a ani by mi nevadilo, ho vynechat.

2 noci Isla Mujeres

50 odstínů modré. Tak bych popsala moře, které se poklidně vlní kolem “ostrova žen”. Ostrov má dvě zajímavé oblasti, v jižní části najdete maják a útesy, v severní centrum “města/ostrova” a pláže. Na Isla Mujeres jsme se už jen regenerovaly a připravovaly na cestu zpátky. Na ostrov se dostanete trajektem, jen upozorňuji všechny, kterým se dělá v dopravních prostředcích blbě. Nejezděte za tmy. 🙂

Photo credits

Veškeré fotky, na kterých nejsem já, jsou (překvapivě) ode mě. Mou maličkost zachytila Lucka Cápková a moc jí za to děkuju! ♥

Sharing is caring! ♥