Celá svatba zachycená na analog? Uff, to by byla slušná výzva! Zatím si ale focení svatby na film nechávám pouze jako doplněk svatebního fotografa. Přeci jen digitálek dokážu cvaknout hromadu nezapomenutelných momentek, což se mi na analogu při manuálním ostření jen tak nepovede. Každopádně, focení na film mě neskutečně baví a přivádí mě to k otázce, k čemu je to vlastně dobrý?
Proč se najednou zase řeší analogové fotky?
Je vtipný, jak se přístup k fotce mění. 30 let zpátky nebyla jiná možnost než focení na film. Když přišel první digitální foťák, lidé hromadně odhazovali své Zenity, Praktiky a nořili se do víru něčeho nového: fotky vyfocené na malé kusy plastu a kovu: tedy paměťové karty. Od tý doby uplynul nějaký pátek a člověk se toho nějak přesytil. Každou chvíli vznikne na světě milion fotek, které upadnou okamžitě v zapomnění. Nedávno můj kamarád Pavel pronesl během dovolené na Tenerife památkou hlášku: „Tak jsem vyfotil další fotku, na kterou se pravděpodobně nikdy nepodívám.” Hehe.
Fotka na film přináší do tohoto uspěchaného světa zpomalení. Jasně, můžete si koupit hromadu filmů a i na analog nafotit třeba 100 fotek. Jenže proč to dělat? Proč radši nepozorovat dění světa a s rozmyslem vytvořit jen 24 nebo 36 snímků? Zasoustředit se na světlo, na kompozici, na aktuální scénu. Ne jen slepě mačkat spoušť. Tohle mi analogová fotka přináší, a proto ji mám ve své nabídce svatebního focení.
Pro koho je vhodná svatba na analogu?
Rozhodně pro lidi, které baví jinakost či rozmanitost, kteří jsou možná trochu punk i funk. A které kouzlo analogové fotky učarovalo. Fotky z filmu jsou takové Kinder Surprise. Nikdy nevíte, co na vás po vyvolání a naskenování čeká. A právě to mě na nich baví.
Jaké filmy používám?
Moji analogoví oblíbenci jsou rozhodně barevné KODAK GOLD 200 či KODAK PORTRA 400. Další v pořadí je černobílý ILFORD PAN 400. Výsledek černobílých analogových fotek najdete v mém dalším článku tady.
Chcete i vy takové fotky?
Pak není nic jednoduššího, než se mi ozvat! Těším se.
